Encyklopedie

Ressel [resl] Josef, * 29. 6. 1793, + 10. 10. 1857, český vynálezce. Prováděl pokusy s Archimédovým šroubem pro pohon lodi; svůj vynález realizoval v roce 1829 na malém parníku v Terstu. Na svůj vynález obdržel patent, ale jeho praktického využití se nedožil. Autor dalších vynálezů, např. lisu na víno a olej, lisu na kovové předměty, optického telegrafu. Autor učebnice Nautická geometrie. Vydal několik odborných prací z oblasti lesnictví, např. Návod k rychlému a správnému vypočítání ploch v lese.

29.6.1798 horoskop více...

Leopardi [leopardy] Giacomo, hrabě, * 29. 6. 1798, + 14. 6. 1837, italský básník a prozaik. Ve 14 letech začal psát a překládat. Ve Florencii se spřátelil s A. Ranierim, s nímž po krátkém pobytu v Římě odjel v roce 1833 do Neapole (kde zemřel při epidemii cholery). Ačkoliv vystupoval proti romantismu, jeho tvorba je v Itálii ojedinělým výrazem evropské romantické “nemoci století“ svou pesimistickou a tragicky osamělou, současně však i hrdou titánskou výzvou odmítané soudobé realitě, nepřátelskému osudu i samotné přírodě. Jeho pesimismus (zprvu tzv. pesimismus historický, tj. rousseauovské přesvědčení, že civilizace vzdálila člověka od původně šťastného stavu, později přešel v pesimismus kosmický, tj. názor, že příčina lidského neštěstí tkví v samé podstatě přírody a vesmíru, netečných k lidským osudům) nevyúsťuje však v rezignaci, ale v požadavek lidské solidarity ve společném boji s macešskou přírodou, zejm. v básni Kručinka. Nejvýznamnější prózy: 24 lukiánských dialogů Operette morali (Morální dílka, česky vyšel výbor pod názvem Sázka Prométheova), jež byly v úplném vydání publikovány až posmrtně v roce 1845, a Zibaldone (Zápisník), vydaný až v letech 1898 – 1900, obsahující filozofické a literární úvahy. Básně, psané klasicky uměřeným, nerýmovaným jedenáctislabičným veršem, vydal v roce 1945 souborně v definitivním vydání A. Ranieri pod názvem I canti (Zpěvy; česky vyšlo pod názvy Poesie luny, Canti). Leopardiho tvorba položila základy moderní italské poezie; v české literatuře ovlivnila zejm. J. Vrchlického (jeho překlady vyšly v roce 1876 pod názvem Básně).

29.6.1860 horoskop více... komentář...

Pammrová Anna, * 29. 6. 1860, + 19. 9. 1945, česká spisovatelka a esejistka. Zabývala se dobovou ženskou problematikou a teozofií (Mateřství a pamateřství, Zápisky nečitelné, Cestou k zářnému cíli). Přítelkyně O. Březiny, s nímž si řadu let dopisovala (Dopisy O. Březiny Anně Pammrové, Listy O. Březiny Anně Pammrové).

Narozena ve 3/8 lunačního cyklu, 6x fix.m., retr.MA VE, ME, Stell. ME VE SA (JU)/Lev, konj. JU, MA op. ME JU, MA sex NE, UR semisex PL!, NE novil PL!, DH novil SA!, ?LU kva SA, troj. ?Lu 3okt SL okt VE kva LU, troj. NE kvint UR kvint SA 2kvint NE, Rádlo MA sex NE tri ME JU op. MA.
Nov před nar. 28Blíž.5, retr. MA VE, Stell. VE JU SA, VE konj. DH, Rádlo VE MA/NE a JU MA/NE.
Sek.dir. r. 1874 –vých. Elong. ME 17Lev44 SL21Rak7 (26st37m37s).
1.Nov – sek.dir. r.1879 – 26Rak5 – úplné zatm. SL, retr. VE MA NE, Stell. ME JU SA/Lev, JU konj. nt. VE, SA konj. Nov před nar.!, tr. MA 3okt UR knint ME 3sep MA, MA 3okt UR okt Nov VE op. MA, NE kvint UR kvint ME 2kvint NE, NE kvint UR okt Nov VE tri NE.
Sek. dir. r.1893 – Full – úplné zatmění LU 9Vodnář31.
2.Nov – sek.dir. r.1908 – 24Lev21, 6x fix.m., 5x oheň, MARS stac., retr. NE PL, Stell. Nov ME JU SA/Lev, Nov konj. SA, MA op. VE!, SA kvink. NE, DH konj. ME(JU) nat., troj. MA 2kvint UR kvint. Nov 2kvint MA, tr. NE kvint UR kvint Nov 2kvint NE, tr. MA 3sep JU sex UR 2kvint MA.
Sek.dir. r.1919 – záp.elong. ME 16Lev23 SL4Panna35 (18st15m16s)
3.Nov - sek.dir. r.1938 – 22Panna36, 6x var.m., 6x země, retr. NE PL, Luna 2x přes SA, Stell Nov ME SA/Panna, DH konj. nat. MA!, Nov dec JU! SA 3sep NE, tr. Nov 3okt PL kva VE okt Nov.
Úmrtí dir. – 5x země, retr. UR NE PL, DH konj. nat. MA, SL konj. ME, NE konj. 3.d., MA 3okt UR, Rádlo SL ME, NE/MA, MA sex NE 3sep SA 2kvint MA.
Úmrtí tranzit – 2.n.d. konj. nat. VE, VE konj. nat. SA, NE JU konj. Icn.d., ČL konj. 5.n.d.!, SL okt PL.

Sabiánské symboly:
Slunce nat. – SKUPINA OBLEČENÝCH KRÁLÍKŮ SI VYKRAČUJE JAKO PŘI OFICIÁLNÍM DEFILÉ (všechny formy života mají sklon imitovat vyšší formy. Stimuluje to růst) nebo MALÉ, NAHÉ DĚVČÁTKO SE SKLÁNÍ NAD RYBNÍKEM A POKOUŠI SE CHYTIT RYBU (prvotní, naivní zápas o vědění, a o tolik prchavé pochopení života)
Venuše nat. – SKALNATÉ ÚTVARY SE TYČÍ NAD HLUBOKÝM KAŇONEM (strukturující síla elementárních sil v průběhu dlouhého cyklu planetární evoluce)
Mars nat. – TAJNÁ SCHŮZKA LIDÍ, ZODPOVĚDNÝCH ZA VÝKONNÁ ROZHODNUTÍ V ZÁLEŽITOSTECH SVĚTA (schopnost a síla, vyplývající ze zralé diskuse s ostatními, sdílejícími výkonnou moc: přijmout zodpovědnost za klíčová rozhodnutí)
Nov před nar. – PRVNÍ JARNÍ DROZD (tvůrčí, bujné veselí lidské duše jako reakce na základní životní zkušenosti)
1.Nov – DIVOKÁ BOUŘE NAD ÚDOLÍM, PLNÝM LUXUSNÍCH OBYDLÍ (konfrontace se společenským převratem, vyžadujícím přehodnocení strnulých hodnot)
zatmění Luny – SL: RANNÍ ROSA SE ZAČÍNÁ TŘPYTIT V PAPRSCÍCH VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE, ZAPLAVUJÍCÍCH POLE (exaltovaný pocit v duši člověka, jenž úspěšně prošel dlouhou nocí, která prověřila jeho sílu a víru) a LU: ČLOVĚK, KTERÝ PO URČITOU DOBU ZTĚLESŇOVAL IDEÁL, JE NUCEN SI UVĚDOMIT, ŽE ON SÁM TÍM IDEÁLEM NENÍ (nutnost přistupovat k lidským bytostem jako k osobám, ne jako k plátnům, na která promítáme své sny a ideály)
2.Nov – VELIKÝ VELBLOUD KRÁČÍ NAPŘÍČ NESMÍRNOU A STRAŠNOU POUŠTÍ (soběstačnost při dlouhém a vyčerpávajícím dobrodružství)
3.Nov – KROTITEL LVŮ PŘEDVÁDÍ SVÉ UMĚNÍ A VŮLI (potřeba krotit své životní energie v zájmu naplnění vlastního osudu)
Dračí ocas nat. – FORMÁLNĚ OBLEČENÝ STARŠÍ MUŽ STOJÍ U TROFEJÍ, KTERÉ SI PŘIVEZL Z LOVECKÉ VÝPRAVY (mužská vůle přemoci svou animální přirozenost a udělat dojem na sobě rovné tím, že jim předvede rutinu při provádění dávných tradičních rituálů moci)
Dračí hlava nat. - HINDUISTICKÝ JOGÍN DEMONSTRUJE SVOU UZDRAVUJÍCÍ MOC (disciplinované použití duchovních energií při obnovování přírodní rovnováhy,narušené neharmonickými pokusy člověka transcendovat přírodu pomocí mentatu)

ÚŽASNÁ ŽENA.

29.6.1893 horoskop více...

Čech Eduard, * 29. 6. 1893, + 15. 3. 1960, český matematik; profesor na univerzitě v Brně a na Univerzitě Karlově v Praze. Zabýval se projektivní diferenciální geometrií, diferenciální geometrií přímkových kongruencí a topologií. Publikoval řadu odborných článků i monografií, napsal učebnice pro střední školy, má zásluhu na vybudování matematických vědeckých pracovišť v ČSR (Matematický ústav Československé akademie věd, Matematický ústav Univerzity Karlovy v Praze).

29.6.1900 horoskop více...

Saint-Exupéry [sentegziperi] Antoine de, * 29. 6. 1900, + 31. 7. 1944, francouzský prozaik; letec. Byl sestřelen německými stíhači (v hodnosti majora francouzského vojenského letectva) při průzkumném letu během 2. světové války. Autor humanistických a morálně alegorických příběhů, které jsou prostoupeny filozofickými úvahami hledajícími morální a duchovní smysl lidského života v nadosobním cíli člověka, který překonává sebe sama. Jeho tvorba, ve které se odrážejí zkušenosti z létání, je poselstvím o nutnosti stálého hledání lásky, přátelství a moudrosti. Česky vyšlo např. Noční let, Země lidí, Válečný pilot, Malý princ, Citadela.

29.6.1912 horoskop více...

Fabianová Vlasta, * 29. 6. 1912, + 26. 6. 1991, česká herečka. Působila ve Státním divadle v Brně (1933 – 41) a v Národním divadle (1941 – 77). Představitelka řady velkých dramatických hrdinek, např. Veronika (D. Faltis), Gertruda (W. Shakespeare Hamlet), Bernarda (F. García Lorca Dům doni Bernardy), Gisela (I. Örkény Kočičí hra) i rolí veseloherních: Hošková (W. Shakespeare Veselé paničky windsorské). Role ve filmech (např. Prstýnek, Babička, Krakatit, Housle a sen).

29.6.1914 horoskop více...

Kubelík Rafael Jeroným, * 29. 6. 1914, + 11. 8. 1996, český dirigent a skladatel; doktor honoris causa Univerzity Karlovy v Praze (1990). V letech 1939 – 41 šéf opery v Brně, 1942 – 48 umělecký správce a dirigent České filharmonie. 1949 – 53 hudební ředitel Chicagského symfonického orchestru, 1955 – 58 opery Covent Garden v Londýně, 1972 až 1974 dirigent Metropolitní opery v New Yorku. 1961 – 79 šéfdirigent orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově. 1946 a 1990 řídil zahajovací koncerty festivalu Pražské jaro. Do 1992 hlavní umělecký poradce Mezinárodního hudebního festivalu v Luzernu. Jeden z nejvýznamnějších propagátorů české hudby ve světě, zasadil se zejména o provádění děl L. Janáčka. Autor mimo jiné oper (např. Veronika), orchestrální, komorní a vokální tvorby.