Úvodní strana    

Hledání souvislostí - Zprávy z historie

Nov 29Cn22 22.Červenec 1933

Nov 29Cn22 22.7. 1933
21.8. Po
V Praze začal 18. světový sionistický kongres, jenž vyzval Společnost národů, aby intervenovala na ochranu Židů v Německu.
21.8. Po
Francouzští letci Codos a Rossi urazili trasu New York–Bejrút za 56,5 hodiny a vytvořili tak nový světový rekord v dálkovém letu v délce 9062 kilometrů.
21.8. Po
Irská vláda zakázala fašistickou organizaci Národní garda.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
20.8. Čt
Německé jednotky dobyly Brusel.
20.8. Čt
Srbská protiofenziva na sávské a drinské frontě. O čtyři dny později byla vytlačena rakousko-uherská vojska ze Srbska.
Nov 29Cn22 22.7. 1933
19.8. So
Rakouský spolkový kancléř Engelbert Dollfuss a italský šéf vlády Benito Mussolini se setkali k rozhovorům v italském Riccione.
Nov 29Cn22 22.7. 1933
18.8. Pá
Ministr propagandy Joseph Goebbels zahájil v Berlíně radiotelegrafickou výstavu.
18.8. Pá
V pohraničních střetnutích mezi Irákem a Sýrií padlo 4330 lidí.
Nov 29Cn04 22.7. 1990
15.8. St
Michail Gorbačov vrátil spisovateli Alexandru Solženicynovi státní občanství SSSR a rehabilitoval ty, kteří byli postiženi nezákonnými rozsudky v letech 1920–1988.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
12.8. St
Velká Británie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.
12.8. St
Ruská vojenská rada schválila zřízení České družiny jako samostatného oddílu ruské armády.
12.8. St
Rakousko-uherská ofenziva proti Srbsku začala překročením Sávy a Driny.
12.8. St
720 českých krajanů v Rusku (Starodružiníci) utvořilo dobrovolnickou jednotku Českou družinu, která v rámci ruské armády plnila na východní frontě hlavně průzkumné úkoly. V prosinci 1914 se do ní zařadilo na 200 dobrovolníků z řad zajatců (Novodružiníci). V únoru 1916 se stala základem Čs. střeleckého pluku.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
11.8. Út
Francie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.
Nov 29Cn25 21.7. 1656
10.8. Čt
Říšský hrabě Ottavio Piccolomini (* 1599, Florencie), vévoda z Amalfi, císařský polní maršál a španělský generál, zemřel ve Vídni.
Nov 29Cn04 22.7. 1990
8.8. St
9. Představitelé vlády ČSFR a vlád ČR a SR jednali v Trenčianských Teplicích o vymezení kompetencí a fungování společného státu.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
7.8. Pá
Černá Hora vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.
7.8. Pá
Německé jednotky zaútočily na Lutych, Francie obsadila svou bývalou provincii Alsasko, Rusové vpadli do Východního Pruska.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
6.8. Čt
Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Rusku a Srbsko Německu.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
5.8. St
USA vyhlásily neutralitu.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
4.8. Út
Velká Británie vypověděla válku Německu.
4.8. Út
Francouzský parlament vyhlásil zastavení politického boje v zemi po dobu války (tzv. Svatá unie).
Nov 29Cn24 23.7. 1914
3.8. Po
Německo vyhlásilo válku Francii. Německé jednotky vstoupily do Belgie.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
2.8. Ne
Byla uzavřena smlouva Německa s Tureckem. Turecko ohlásilo svůj vstup do války proti Rusku, pokud Rusko a Německo budou ve válečném stavu.
2.8. Ne
Německé jednotky obsadily Lucembursko. Německo vyhlásilo ultimátum Belgii.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
1.8. So
Francie mobilizovala. Německo vyhlásilo válku Rusku.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
31.7. Pá
Německo adresovalo ultimátum Rusku a Francii.
31.7. Pá
V Paříži byl zavražděn vůdce francouzských socialistů Jean Jaurčs.
31.7. Pá
Po částečné mobilizaci 26. července přistoupilo Rakousko-Uhersko na mobilizaci všeobecnou.
Nov 29Cn22 22.7. 1933
30.7. Ne
Ve finále Davisova poháru zvítězila Velká Británie nad Francií 3 : 2 (byla to první porážka Francie v této soutěži od r. 1927).
Nov 29Cn24 23.7. 1914
29.7. St
Rakousko-uherské dělostřelectvo ostřelovalo přes řeku Drávu Bělehrad. Byly to první výstřely světové války.
29.7. St
Rusko nařídilo mobilizaci své armády.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
28.7. Út
Madame Caillauxová, která v březnu zastřelila šéfredaktora Figara, byla osvobozena. Soud došel k závěru, že čin nebyl spáchán úmyslně.
28.7. Út
Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku.
28.7. Út
Císař František Josef I. vyhlásil válku Srbsku a vydal rozkaz k bombardování Bělehradu. Vzápětí svět tonul ve válečném požáru. Během několika následujících dní si totiž vzájemně vypověděly válku ústřední mocnosti (Německo a Rakousko-Uhersko) a velmoci Dohody (Británie, Francie, Rusko).
Nov 29Cn52 22.7. 1865
27.7. Čt
Císař přijal Schmerlingovu demisi a jmenoval nového státního ministra hraběte Richarda Belcrediho.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
26.7. Ne
Německo obdrželo depeši britského krále Jiřího V. o potřebě zachování míru a vyvodilo z toho domněnku, že Velká Británie nepůjde do války.
Nov 29Cn24 23.7. 1914
25.7. So
Rusko vyhlásilo, že nedovolí žádný útok na srbskou suverenitu.
25.7. So
Byla uzavřena (nikoli rozpuštěna) říšská rada a zemské sněmy na Moravě a ve Slezsku (v Čechách byla místo sněmu jmenována správní komise již 26. 7. 1913.) Znamenalo to suspenzi základních občanských svobod.
25.7. So
Rakousko-Uhersko mobilizovalo osm armádních sborů. Úplnou mobilizaci vyhlásilo 31. 7.
25.7. So
Rakousko-Uhersko odmítlo srbskou odpověď na své ultimátum z 23. 7. jako nedostatečnou. Ve stejný den byla ve Vídni uzavřena říšská rada, v jednotlivých zemích zákonodárné sbory, zároveň byla omezena základní občanská práva.
Nov 29Cn06 21.7. 1952
23.7. St
Vypukl puč proti egyptskému králi Farúkovi.
23.7. St
24. V Paříži se konala konference šesti ministrů zahraničí západních zemí, na níž vstoupila v platnost Montánní unie (Společenství uhlí a oceli) pod prezidentstvím Jeana Monneta.

Zatmění v historii 1933/07  1933/08  1933/09    Úvodní strana | Poradna