Encyklopedie

8.6.1810 horoskop více... komentář...

Schumann [šúman] Robert, * 8. 6. 1810, + 29. 7. 1856, německý skladatel, hudební kritik a spisovatel; manžel C. Schumannové. V roce 1834 založil v Lipsku Neue Zeitschrift für Musik (Nový časopis pro hudbu), který se jako první časopis soustavně zabýval hudební kritikou. Těžiště jeho díla je v klavírních skladbách (Variace na jméno Abegg, Karneval, Motýli, Dětské scény, Kreisleriana, Lesní scény, Tance Davidovy, Fantazijní kusy, Symfonické etudy, Album pro mládež, 3 sonáty, etudy) a písních (cykly Láska a život ženy, Láska básníkova, Myrty). Z dalších děl: 4 symfonie (1. B dur Jarní), instrumentální koncerty (klavírní a moll, violoncellový), oratoria (Ráj a Peri), komorní tvorba (3 smyčcové kvartety, 3 klavírní tria, klavírní kvintet Es dur).

Narozen v 2/8 lunačního cyklu. 5pl. variab. mod, ME stac.!, SL bikv. UR, JU novil NE(!), sept. troj. VE JU/SA, UR mp. ME/PL, retr.: SA UR NE, MA konj. Capella (MA,ME), NE konj. Antares (MA JU).
Nov před nar. – 10Blíž.55 v konj. s 9.n.d.nat. a kvikunx UR(2.n.d.), retr.: SA UR NE, SA novil ME, SA konj.3.n.d.(!), troj. ME VE bisept. PL sex. JU oktil ME VE.
1.Nov – sek.dir. r.1833 – 9Rak11 – zatmění SL – konj.MC n.d., SA konj.3.n.d.(!), UR konj.2.n.d., VE tri. NE(!), JU sex. ČL(!), retr. ME,SA,UR,NE,PL
Full – sek.dir. r. 1848 – 23Rak19 – zatmění LU, SL konj. ČL, SA konj. 3.n.d., VE kva. JU(!), LU novil ME(!), SA 135 ČL, retr. SA UR NE.
Úmrtí dir. – retr. SA,NE,PL, MC n.d.konj. VE nat(!),SA konj.3.n.d., ME bikv. SA(!), VE oktil MA, duch.troj. ME PL/LU, MA konj. ČL nat.
Úmrtí tranzit – 5pl. kard. Mod, JU stac., retr. NE, LU konj.SA(!)konj. nat.VE, 3.n.d. konj. nat.VE, ME sex.UR(orbis 0 st.), SL kvint. UR(!), MY 3S UR(!), SA decil NE(!), MA novil JU(!), VE tri.JU(!)

Sabiánské symboly:
Slunce nat. – MLADÁ HORKÁ HLAVA SE MĚNÍ V HLAVU ZRALÉHO MYSLITELE (transformace fyzické vitality v sílu, budující pojmy a intelektuální formulace, jimiž je možno přenášet znalosti)
Merkur nat. – KOČKA SE DOHADUJE S MYŠÍ (úsilí o sebeospravedlnění)
Mars nat. – VELKÝ STARÝ SVAZEK, ZJEVUJÍCÍ TRADIČNÍ MOUDROST (kontakt se všelidskou planetární Myslí, v níž je obsažena každá jednotlivá kulturní a osobní mentalita)
Neptun nat. – V HLUBINÁCH ZEMĚ SE FORMUJÍ NOVÉ PRVKY (alchymický oheň, který čistí i transformuje samu substanci lidského vnitřního života)
Nov před nar. – . NOVĚ ZPŘÍSTUPNĚNÁ TERITORIA NABÍZEJÍ PRŮKOPNÍKU NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI (energie a potěšení, plynoucí z nových začátků)
1.Nov – VELKÝ DIAMANT V PRVNÍCH FÁZÍCH BROUŠENÍ (horlivé zdokonalování se v zájmu plné manifestace ideálu)
Full – ŹENA A DVA MUŽI, ZTROSKOTANÍ NA MALÉM OSTRŮVKU V JIŽNÍCH MOŘÍCH (soustředění komplexních vnitřních potencialit v harmonické a konkrétní vztahy)
Dračí ocas nat. – TROJÚHELNÍKOVÁ FORMACE LETU DIVOKÝCH HUSÍ (idealistické spoléhání na mentální představu univerzálního řádu)
Dračí hlava nat. - HORNÍCI VYSTUPUJÍ Z HLUBIN UHELNÉ ŠACHTY (je nutno pokračovat v zápase o vědění i na hlubších úrovních, v zápase, který udržuje oheň v krbu kolektivní mysli společnosti)

8.6.1893 horoskop více...

Pujmanová Marie, * 8. 6. 1893, + 19. 5. 1958, česká prozaička, básnířka, literární a divadelní kritička; manželka F. Pujmana. Literární a divadelní kritiky publikovala v denících i časopisech (mj. v Tribuně, Lidových novinách, Českém slově, Přítomnosti, Tvorbě). Do literatury vstoupila vzpomínkovou prózou Pod křídly; na prožitek 1. světové války reagovala Povídkami z městského sadu. Důvěrnou znalost měšťanského prostředí a smysl pro psychologickou analýzu postav uplatnila v románu Pacientka doktora Hegla a v novele Předtucha. Vrchol její prozaické tvorby představuje román Lidé na křižovatce, sledující na osudech dělnické a intelektuálské rodiny proces ideového vývoje české společnosti ve 20. – 30. letech 20. stol. Na toto dílo navázala romány Hra s ohněm a Život proti smrti. V básnické tvorbě ze 40. a 50. let byla ovlivněna dobovým patosem i politickou tendenčností (Milióny holubiček).

8.6.1921 horoskop více...

Suharto, * 8. 6. 1921, indonéský politik a generál. Od roku 1940 voják z povolání, bojoval proti Holanďanům (1945 – 49 velel partyzánům na Jávě); po získání nezávislosti generál. 1965 ministr obrany. Komunistický puč v roce 1965 využil k získání politické moci a svržení prezidenta A. Sukarna. V letech 1968 – květen 1998 prezident; brzo se stal neomezeným vládcem. Snažil se o dobré vztahy se Západem (nastolil protikomunistickou politiku, 1966 opět vstoupil do OSN aj.). Ostře vystoupil i proti muslimským fundamentalistům, odmítl však západní demokracii jako nevhodnou pro Indonésii.